Houpačka, Petr Pan, časové posuny a naše přátelství

17. července 2015 v 18:53 |  Deníček
Zdravím moji milí čtenáři,

jedna z největších bolestí v životě? Když vidíte někoho, koho milujtete, jak miluje někoho jiného.Nevím proč se zase pouštím do takovýchto témat, asi pro to, že jsem si před chvilkou byla posedět na hřišti, zhoupla jsem se na houpačce. A vždycky když to udělám, uvědomím si jak stárnu, a že asi jediný kdo vážně nikdy nedospěje, bude ten Petr Pan ;) O tom kdo koho miluje a kluk z poslední lavice ale jindy, teď tu pro vás mám tohle povídání:

Zažívám trochu melancholickou náladu, protože na celkem dlouho mi odjíždí jedna z mých nejbližších osob. No, jedna z mých nejbližších... ona krom mé rodiny tou nejbližší je, ačkoliv se jedná o sestředici, označení sestra, by bylo víc na místě. Do následujícího června bude studovat v zahraničí.

Bude nás dělit spoustu mil, a taky časový posun. Vždycky, když jsem se potřebovala svěřit (potom co jsem přišla o Noemi), byla Sára první osobou, která mi vždycky hned padla na mysl. Pověděla jsem jí své trable, úspěchy, neúspěchy a vše se dalo do pořádku. Vídali jsme se sice málo už když byla v České Republice, ale setkání na Vánoce, bylo vždycky naší tradicí. Trávili jsme spolu svátky. Letos tomu tak nebude, a je to škoda.

V dálce jsem totiž tak měla po celou dobu roku takový malý záchytný bodík právě v této bodobě. Nuže, tímto jen doufám, že se bude mít tam kde bude dobře, dorozumí se, a vrátí se mi stejně praštěná, jako tam odjížděla ;)

Když tu před pár dny byla, musela mě kolikrát vystát vystresovanou, ne v dobré náladě, ale ani jednou na mě nezvýšila hlas. Za což ji mnohokrát děkuji. Později jsem se jí vše snažila vysvětlit.

Myslím, že to pochopila, protože ona mě pochopí vždycky a vím, že když je třeba můžu ji cokoliv říct. Od banálních témat jako co byla moje snídaně a čím jsem si umazala tričko, po vážná diskutabilní témata jako škola, rodina, vztahy - ať už v rodině nebo mimo ji, jako kluci a tak dále..

Nuže, tím bych asi skončila. To se mi honilo hlavou když jsem se houpala. Pozorovala ta prťata kolem a říkala si, jaké by to asi tak bylo probudit se jednoho rána na několik hodin jako malé a bezstarostné dítě ;) Tak se mějte.

Brzy nashle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tom Tom | 17. července 2015 v 20:21 | Reagovat

Hezký článek ;) pěkný že máte k sobě se sestřenicí tak blízko. Ať ji studium v zahraničí jde a baví a vrátí se v pořádku ;) ta fotka je taková umělecká. Tvoje ruka Girl Online? ;)

2 Petra Petra | 17. července 2015 v 22:04 | Reagovat

Taky mám nejblíž k rodině ;) ať se sestřenice v zahraničí má fajn ;)

3 Lejla Lejla | 18. července 2015 v 13:56 | Reagovat

Houpačky jsou super. Když jdu kolem hřiště nikdy neodolám. Hezká fotka v článku a ať se sestřenici daří ;)

P.S. Nechces nám napsat něco o sobě? Co tě baví a tak ;)

4 just-one-girl-online just-one-girl-online | Web | 18. července 2015 v 15:04 | Reagovat

[1]: Máme ;) Jak říkám, prakticky sestra. Samozřejmě že máme pár věcí ve kterých se neshodneme, ale obě dvě prohlašujeme, že spolu máme fakt zázračně bezvadný vztah ;) A ano, to je moje ruka.

[2]: S rodinou se občas nesneseme, ale pak jsme ve skutečnosti rádi, že ji máme ;) Určitě se fajn mít bude, děkuju za ní!

[3]: Houpačková královna jako já?! :-) Díky za chválu fotky a jistě se sestřence dařit bude ;) A napsat něco o mě... no, promyslím to ;)

Díky za krásně komentáře!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama