Moje introvertní já, obří otazníky a taky ON

15. července 2015 v 12:07 |  Deníček
Zdravím moji milí čtenáři,

často přemýšlím, jak bych charakterizovala samu sebe. Coby malé dítě jsem ráda podnikala (i jít na půdu přes zákaz rodičů pro mě znamenalo jedno obrovské dobrodružství), často se smála, lezla po stromech a vymýšlela si senzační historky. Svět mi pak připadal veselejší.

Když mi bylo patnáct a já se měla rozhodnout kam na střední školu, ve snech mě začal pronásledovat obří otazník.
Nevěděla jsem kudy kam, nepřišla jsem si dost stará na to, abych mohla rozhodovat o své budoucnosti. A je skoro až vtipné, že mi volba mojí střední školy přišla nesprávná ještě předtím, než jsem na ni skutečně nastoupila… Tolik mi toho ta budova (no, ta budova asi ne, ta je na tom všem škodná nejmíň, jde spíš o ty uvnitř) vzala…mohla jsem chodit na tu samou střední jako Noemi. Přesto jsem se rozhodla jinak.

No a stal se ze mě introvert. Moc jsem toho nenamluvila, a uzavřela jsem se do sebe. Nebyla jsem to já. Jenomže oni mě neznali, takže jen sotva mohli pozorovat změny. Nikdo se se mnou nebavil, považovali mě za divnou, jen proto, že jsem si o přestávkách ráda četla a také sem tam pozorovala okolní dění.

Studium mě nebavilo, ale kdoví proč jsem nepřestoupila, i když jsem tuto možnost spolu s mou rodinou opravdu velmi vážně zvažovala - hned potom co jsem byla v prvním pololetí prvního ročníku hodnocena nedostatečnou. Na základní škole jsem prospívala s výborným prospěchem, a pokud mě tohle mělo motivovat, povedl se paní profesorce spíš pravý opak. Měla jsem chuť na učení vyloženě kašlat, ale pořád to se mnou nebylo tak špatné.

První ročník jsem přežila, dá se říct bez úhony.

Víkendy a i některá poškolní odpoledne jsem trávila se svojí nejlepší kamarádkou Noemi. Plánovali jsme si, jak si na prázdniny někam vyjedeme, jak půjdeme na společnou vysokou školu.

No a taky byl v mé třídě on. Myslím, že po setkání s ním jsem tak nějak začala věřit na lásku na první pohled.
Klišé? To mi povídejte. Když se k tomu vracím, vysmívám se sama sobě.
Ale přeci jen bylo mi teprve patnáct.

Tajně jsem ho milovala už od prvního dne. Tím jsem si předurčila další katastrofu.
Ale o tom víc zase jindy.

Brzy nashle
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eileen Abigail Smith Eileen Abigail Smith | Web | 15. července 2015 v 12:26 | Reagovat

Zajímavé. Já jsem introvert celý život, jako malá jsem byla šikanovaná a to ze mě pravděpodobně toho introverta udělalo. Vzhledem k tomu, že jsem si zvykla být často sama, tak nemám moc kamarádů a neumím se správně bavit ve větší skupince lidí. Ale je celkem těžké to změnit...
Jinak taky jsem právě dokončila první ročník střední školy, naštěstí bez větších problémů s jedničkama a dvojkama. Já jsem měla tak nějak jasno v tom, co chci dělat už od poloviny osmé třídy a dělám vše pro to, ab vše mi to splnilo. Takže teď jsem na gymnáziu a pokud ho dokončím, plánuju MatFyz.
Hodně štěstí! (jak na blogu, tak i v životě):)

2 just-one-girl-online just-one-girl-online | 15. července 2015 v 15:33 | Reagovat

Děkuji za krásný komentář Eileen. :)

Máme koukám celkem hodně společného. I když já pořád ještě nemám jasno v tom co chci v životě dál dělat.

Komunikačními problémy trpím taky, z větších skupinek lidí mám stresy a zachvacuje mě panika, nějak to nezvládám. Tady je chyba pravděpodobně v tom, že jsem vlastně celý svůj dosavadní život byla fixovaná hlavně na mojí nejlepší kamarádku, ale jak jsem tu psala, po nástupu na střední školu se to změnilo

Držím ti moc a moc palce, aby ses dokázala začlenit a velké skupinky nebyly zase takovým problémem. Ať ti jde studium a vyjde ti v životě vše co si přeješ! Také přeji hodně štěstí a děkuji za komentář. :)

3 Lejla Lejla | 16. července 2015 v 11:23 | Reagovat

Láska na první pohled je sice klišé, ale proč by se to nemohlo stát? Girl Online, proč mu neřekneš že ho máš ráda? :)

A co se mě týče, já jsem od narození děsně ukecaná, ale spíš jen mezi lidmi co mě znají a já mám dobře proklepnuté je. Seznamuju se jakž takž.

S výběrem mojí střední školy taky nejsem spokojená. Jsem ve druháku, vlastně teď tam jdu, a je to bída. Přemýšlím o přestupu, a když to tak čtu tak to snad i udělám dokud nebude úplně pozdě. Jsi fajn Girl Online, rozhodně piš dál, budu se těšit na další články. Lejla

4 just-one-girl-online just-one-girl-online | Web | 16. července 2015 v 11:47 | Reagovat

Ahoj Lejlo,

proč mu neřeknu že ho mám ráda.. no tak to má hned několik důvodů, které se dozvíš časem. Je to celkem zamotané.

S tou střední školou je to taky jedno velké klubko nejistot... kdo ty provázky dokáže rozmotat, má můj obdiv. Ono se v patnácti velice těžko rozhoduje kam na střední školu dál. S rozhodnutím držím pěsti, pak mi dej vědět jak to nakonec dopadlo!

A rozhodně budu psát dál! Děkuji za krásné a povzbudivé komentáře!

P.S. Girl Online, jak mě tu mnozí oslovujete, je nakonec mnohem jednodušší než celý název mého blogu, že bych se přejmenovala, pro lepší srozumitelnost? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama