Nekonečná hodina, ozvěny v uších a panika

17. července 2015 v 11:10 |  Deníček
Zdravím moji milí čtenáři,

nerada se vracím do minulosti, protože je obzvlášť bolestivá, ale tentokrát udělám výjimku. To byla přesně ta doba, kdy se všechno postupně zhoršovalo. Nebylo to sice naráz, avšak mě to přišlo ze dne na den.

Byl běžný školní den, vyučovací hodina. Tenkrát jsem byla myšlenkami dočista jinde, nemohla jsem se soustředit, byla jsem kdovíproč jak na jehlách. Probírali jsme zrovna novou látku. A já byla vyvolaná, abych vysvětlila a zopakovala, co bylo řečeno. To byla první část úkolu od paní profesorky, ve které jsem jakž takž uspěla.


Jenomže, pak se mě zeptala, jak bych zaokrouhlila nějaká čísla.

Zaokrouhlila?
V tu chvíli jsem nevěděla co se děje. Bolela mě hlava a stěží jsem se ovládala.
Oči všech přítomných se na mě upřely jako špendlíky.
V té chvíli jsem kromě bolestí hlavy začala pociťovat i jistou nevolnost, chtělo se mi utéct, držela jsem slzy, špatně se mi dýchalo, zpanikařila jsem.

Ona mě ale nenechala na pokoji, pořád chtěla zaokrouhlit ta čísla, a já slyšela hlasy spolužáků, jak se mi smějí a jak mají narážky. Nemohla jsem se ani pohnout, zapomněla jsem mluvit, v některých momentech jako kdybych ostatní slyšela jen vzdáleně.

A pak zazvonilo na přestávku.

Vyběhla jsem ze třídy, opřela se o zeď a několikrát se zhluboka nadechla.
Přišlo ke mně několik holek. Ptali se co se děje, ale já sama neměla ani ponětí.
Chtěla jsem jen sedět, mít zavřené oči a nemluvit.

V uších mi pořád zněl ten smích, ty uštěpačné poznámky a profesorčiny dodatky o tom co dělám na střední škole.
Smál se i on.

Ten kluk z poslední lavice, který se mi líbil.


Všichni pak na mě následující měsíc zahlíželi jak na blázna, a v dalších hodinách jen čekali, kdy přijde další představení. Oni si tu show na rozdíl ode mě vychutnávali. Kolikrát jsem pak zaslechla jak si o mě šeptali.

Bzry nashle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tom Tom | 17. července 2015 v 11:31 | Reagovat

Ahoj Girl Online :)

To sis koukám zažila svoje. A docela šikana ze strany profesorky k tobě. Mluvila si s někým o tom? Do toho spolužáci naprostí ... (každý si tam dejte nejsprostší slovo co vás napadne)

Z toho co popisuješ ty pocity jak ti potom bylo, zdá se že máš to co moje dvacetiletá sestra. Záchvaty paniky... Je to když je člověk vystresovanej na max.

Drž se Girl Online a měj se fajn :)

2 Eileen Abigail Smith Eileen Abigail Smith | Web | 17. července 2015 v 12:29 | Reagovat

To ti nezávidím... Něco podobného se mi na základce stávalo při hodinách přírodopisu. I když tam nešlo o to to pochopit, ale prostě se to naučit. Jenže já jsem prostě ten typ člověka co se radši naučí vzoreček a podle toho si všechno spočítá, než aby se učil nazpaměť např. druhy hub podle obrázků z aspoň 100 let starého projektoru na diapozitivy :D

3 Petra Petra | 17. července 2015 v 15:15 | Reagovat

Jsi statečná Girl Online :) Asi je těžké se s tím vypořádávat sama...ale tak teď máš blog a my tě povzbudíme ;) takovou třídu s ještě horší profesorkou bych nechtela. Držím palce

4 Tom Tom | 17. července 2015 v 15:17 | Reagovat

Hele Girl Online, právě začíná bouřka :)

5 Lejla Lejla | 17. července 2015 v 15:35 | Reagovat

Tak jsem opět zavítala na tvůj web. Tom má pravdu, tohle je normální šikana. Měla jsi o tom někomu říct. I když chápu, že to pro tebe muselo být těžké. A myslíš že by ti nepomohlo točit videa? Spousta youtuberů začínala právě proto, že trpěli depresemi a úzkostí.. Měj se hezky a hodně štěstí :)

6 just-one-girl-online just-one-girl-online | Web | 17. července 2015 v 16:58 | Reagovat

[1]: Tome, děkuji za krásný komentář. Ano, mluvila. S jednou holčinou ze školy... měla podobné problémy, ale pořád se do ní profesorka nenavážela tolik.. a pak moje nejbližší osoba, sestřenice. Najednou si ale nevybavuji co mi na to pověděla. Se spolužáky jsem nikdy nevycházela, už od poloviny prvního ročníku jsem se těšila až ze školy odejdu... A mimo téma, děkuji za informaci o začínající bouřce ;) Byla u nás ale jen přeháňka, dvakrát, třikrát zahřmělo.

[2]: Nojo, tak každý máme něco. Přitom mě nikdy nedělalo problémy se cokoliv naučit.. - sice jsem vždycky v matematice plavala, ale zrovna takové věci jako zaokrouhlování, to jsem zvládala... šlo spíš o to, jak jsem v ten moment byla otupělá, nemohla mluvit, obhájit se, cokoliv povědět..Jinak je fajn mít pamatováka na vzorečky a podle toho spočítat co jen jde ;)

[3]: Děkuji Petro! Té třídy i paní profesorky jsem se naštěstí zbavila, takže doufám, že všechno bude už jen dobré... minimálně lepší :)

[5]: Bylo těžké se s tím komukoliv svěřit Lejlo. Věř mi že jsem nad tím přemítala ve dne v noci, ale nakonec jsem se v tom všem hrabala sama. A ohledně těch videí... jsem na to asi moc stydlivá, a pak, moje anonymita by byla tatam.

7 Tom Tom | 17. července 2015 v 18:24 | Reagovat

Girl Online ale ta videa náhodou nejsou vůbec špatný nápad ;) a taky myslím že by ti to mohlo pomoct.

8 just-one-girl-online just-one-girl-online | Web | 17. července 2015 v 18:31 | Reagovat

[7]: To není rozhodnutí ze dne na den ;) Prozatím bych ráda zůstala jen anonymní blogerka ;)

9 Andy Andy | 18. července 2015 v 23:34 | Reagovat

Připadáš mi fajn ;) Poper se s tím..!

Já jsem jen hodně nervózní. Ale naučila jsem se moc věci neresit. Co si kazit život zničenou psychikou.

10 just-one-girl-online just-one-girl-online | Web | 18. července 2015 v 23:54 | Reagovat

[9]: Děkuju Andy! Poperu a prát se s tím budu i nadále! :-)

A to s tou zničenou psychikou.. na tom něco bude. Přeci žijeme jen jednou, nač mít tolik vrásek navíc ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama