Výletíme a venčíme naše čtyřnohé mazlíčky

5. srpna 2015 v 14:17 |  Deníček
Minulou sobotu jsem strávila s Emmou. Byl neobyčejně krásný den. Počasí tak akorát. Den předtím jsme se domluvili, že vyvenčíme naše pejsky. Mou milovanou Amy, a Emmino štěňátko (kterou já osobně překřtila Hryzna - ano, pěkně kouše, takové jehličky). Náš sraz byl naplánován na Divoké Šárce.

Cesta tam pro mě byla výzvou. Moje malá princezna ještě necestovala metrem, a pohledy tolika lidí se jí moc nezamlouvaly. Ovšem, vše zvládla, byla skutečně šikovná. Ležela v přenosné tašce, občas vykoukla ven, zdali už tam náhodou nejsme.

V tramvaji na Nádraží Veleslavín jsem potkala jeden moc milý pár v důchodovém věku. Ptali se mě, jak je moje psí slečna stará, jak poslouchá a zda jí nevadí městský ruch. Jeli se mnou právě až na Divokou Šárku a celou tu dobu se mnou zvesela konverzovali. Připadali mi moc milí. Pán mi pak dal přednost ve dveřích, a loučili se se mnou; "Třeba se ještě někdy potkáme."

Byla bych ráda, kdyby ano.

Na Divoké Šárce už čekala Emma s Hryzalkou a přítelem. Vydali jsme se na cestu. Našli jsme takové klidné místečko, kde jsme si rozložili deku, a chvilku si poseděli, neboť naši zvířecí společníci se začali neuvěřitelně loudat. Posvačili jsme, dali pejskům napít a chystali se opět vyrazit. Tentokrát na zmrzlinu, ke koupališti Džbán. Vzali jsme to zkratkou, kterou nás vedl Honza. Byl to na první pohled celkem strmý kopec, ale zvládli jsme ho sejít bez větších obtíží.

Zakotvili jsme na zahrádce, u jedné restaurace, dali si malinovku a chlazenou pochoutku. Krásně jsme si popovídali, a já se jen divila, jak čas může tak rychle utíkat. Když jsme se sešli, byly dvě odpoledne, teď mi display telefonu ukazoval půl sedmé.

Vraceli jsme se tou samou cestou (jen jsme vynechali ten strmý kopec) a prohlíželi si malebnou přírodu. Svým způsobem mi okolí připomínalo Českosaské Švýcarsko, kam jsme s rodinou jezdívali na prázdniny, když jsem byla malá.

Poté nezbývalo než se rozloučit.

Přišla jsem domů, osprchovala se, a zalezla si do postele. Během deseti minut jsem usnula. A pro jednou se mi spalo vážně krásně.

Brzy nashle! :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 7. srpna 2015 v 6:50 | Reagovat

Doporučuju zajít na ty skály v údolí. Neni sranda se tam dostat, ale ten výhled stojí za to.
Jo a.. ony teď jezdí tramvaje do Šárky? Myslel jsem že to spouštěj až zejtra..

2 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 7. srpna 2015 v 21:27 | Reagovat

Vypadá to na užitý den:) ještě, že jste s Amy všechno zvládly. Já v Šárce nikdy nebyla a mám to docela daleko, ale ráda bych se tam někdy podívala, tak snad časem. :D

3 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 8. srpna 2015 v 9:47 | Reagovat

Jinak Nominovala jsem tě do tagu liebster award - více info najdeš tady:http://whirpy.blog.cz/1508/tagy-tag-liebster-award :)

4 Girl Online Girl Online | Web | 8. srpna 2015 v 14:48 | Reagovat

[1]: Až tam jsme nedošli, ale rozhodně zajdeme jen co bude možnost :-) Děkuji moc za typ. Ano, tramvaje do Šárky jezdí :-) Konkrétně ta o které vím, z Nádraží Veleslavín a hned při výstupu z metra je vidět koleje a nástupiště. Jede se tramvají číslo 2 asi tři stanice přímo do Šárky :-)

[2]: Zvládly, ale byla to fuška. Rozhodně až budeš mít tu možnost, tak právě tohle místo můžu jedině doporučit. Jako kdybys ani nebyla v Praze. Vážně nádhera :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama